Sprcha každý den? Čistá kůže nemusí „vrzat“
Horká voda stéká po zádech, koupelna voní a konečně je chvíli klid. Ze sprchy odcházíte s příjemným pocitem. Jenže než se obléknete, začnou pnout lýtka. Večer se přidá svědění a ráno na kůži objevíte jemné šupinky.

V takové chvíli stojí za to podívat se na celý průběh mytí — od teploty vody až po osušení a nanesení krému.
Sprcha má odstranit pot a nečistoty. Když při ní ale opakovaně odmašťujeme i suchou pokožku, můžeme si přidělat práci s její následnou péčí.
Je každodenní sprcha moc?
Sama o sobě nemusí být. Krátká sprcha po zpoceném dni může být přesně to, co potřebujete. Jiná situace je ranní dlouhé mytí, odpolední sprcha po sportu a večer další důkladné namydlení celého těla.
Podstatný je součet vody, tepla, mycího přípravku a tření. Kůže nerozlišuje, jestli jste pod sprchou kvůli hygieně, nebo si jen potřebujete vyčistit hlavu.
Pokud každodenní mytí dobře snášíte, nemusíte ho kvůli obavám rušit. Jestliže po něm pravidelně pnete nebo svědíte, upravte nejprve jeho průběh. U suché pokožky může vyhovovat i méně časté celotělové sprchování s cíleným mytím potřebných míst mezi tím. Po fyzické práci, výrazném pocení nebo znečištění bude potřeba jiná.
Co si vlastně při mytí chráníme
Kožní bariéra není samostatná blána, kterou ze sebe můžeme smýt. Její důležitou součástí je nejsvrchnější vrstva pokožky. Tvoří ji zrohovatělé buňky a tukové látky mezi nimi, mimo jiné ceramidy, cholesterol a mastné kyseliny.
Můžete si ji představit jako těsně poskládané cihly spojené maltou. Buňky tvoří cihly a tukové látky vyplňují prostor mezi nimi. Společně pomáhají udržovat vodu v pokožce a omezují pronikání dráždivých látek zvenčí.
Dobře fungující bariéru obvykle nijak nevnímáme. Kůže výrazně nepne a běžná péče ji nepálí. Její odolnost ale ovlivňuje také věk, prostředí nebo kožní onemocnění. Stejná sprcha vám proto může v létě vyhovovat a během topné sezony už ne.
Proč může být kůže mokrá, a přesto vysušená
Dlouhé horké mytí, odmašťující přípravky a silné tření mohou fungování bariéry narušovat. Pokožka pak hůře zadržuje vodu a může být citlivější na to, co na ni nanášíte.
Výsledkem bývá pnutí, drsnější povrch, jemné šupinky nebo svědění. Někdy začne štípat i přípravek, který jste dříve snášela dobře. Tyto projevy ale nejsou samy o sobě diagnózou narušené bariéry — mohou mít i jinou příčinu.
Voda během sprchy povrchové vrstvy pokožky zvlhčí. Po osušení se však odpařuje a oslabená bariéra nedokáže její ztráty dostatečně omezovat.
Mokrá kůže tedy není totéž jako kůže, která umí vodu dobře udržet.
Podpaží a lýtka nemusí dostat stejnou dávku gelu
Ve sprše často postupujeme automaticky: přípravek do dlaně a pěna od ramen až ke kotníkům. Jenže jednotlivá místa nemusí potřebovat stejně intenzivní mytí.
Podpaží, vnější kůže třísel, chodidla a znečištěné oblasti si zaslouží pozornost. Suché předloktí po klidném dni v kanceláři ale nemusíte pokaždé znovu důkladně odmašťovat.
To neznamená, že zbytek těla nikdy nepotřebuje mycí přípravek. Po práci v prachu, výrazném zpocení nebo při odstraňování nanesených výrobků ho použijte tam, kde je potřeba.
Praktická změna tedy nemusí být „budu se méně mýt“. Může znít: gel nanesu cíleně a suchá místa nebudu automaticky mydlit při každé sprše.
Co vlastně kupujete v lahvičce
Mycí látky pomáhají spojit mastnotu s vodou, aby šla opláchnout. Samotné množství pěny ale neukazuje, kolik nečistot na vás bylo ani jak šetrný je výrobek.
Klasické mýdlo má obvykle vyšší pH než pokožka a může ji vysušovat. Suché nebo citlivé kůži proto mohou lépe vyhovovat jemné mycí přípravky označované jako syndety. Prodávají se jako gely i pevné kostky — podle tvaru tedy šetrnost nepoznáte.
U suché kůže hledejte jemnou mycí péči bez parfemace. Označení „přírodní“ nebo „olejový“ samo o sobě šetrnost nezaručuje. Rozhoduje celé složení i vaše snášenlivost.
Pokud výrobek pálí nebo vyvolává vyrážku, nepovažujte to za nezbytnou daň za důkladné umytí.
Jak pokožce pomáhá krém
Hydratační péče může působit několika způsoby. Například glycerin pomáhá v pokožce zadržovat vodu. Jiné složky vytvářejí na povrchu ochrannou vrstvu, která omezuje její odpařování. Vhodně sestavené přípravky s kožními lipidy mohou také podpořit obnovu bariéry.
Nemusíte však hledat jedinou „zázračnou“ ingredienci. Samotný nápis „s ceramidy“ ještě neříká, jak dobře bude celý výrobek fungovat právě vám.
Pokožka má vlastní schopnost obnovy. Šetrnějším mytím jí vytvoříte lepší podmínky a vhodným promazáváním ji podpoříte. Smyslem je nastavit mytí a následnou péči tak, aby se doplňovaly.
Péče začíná ve sprše a pokračuje po osušení
Pro suchou pokožku se běžně doporučuje příjemně teplá voda a krátké mytí přibližně pět až deset minut. Není potřeba stát ve sprše se stopkami. Smyslem je zkrátit dlouhé horké máčení.
Také ručník může být zbytečně důkladný. Vodu stačí jemně odsát přikládáním, místo abyste kůži třela dočervena.
Potom suchá místa promažte, dokud jsou ještě lehce vlhká. U výraznější suchosti může lépe vyhovovat hutnější krém nebo mast než lehké tělové mléko. Vyberte takovou péči, kterou dobře snášíte a budete ji skutečně používat.
Co zkusit při příští sprše
Pokud po mytí pravidelně pnete, začněte jednoduchou změnou: méně horká voda, kratší pobyt a přípravek jen tam, kde ho potřebujete. Po osušení suchá místa promažte.
Sledujte, zda je vám kůže příjemnější i později během dne. Jestliže svědění přetrvává, přibývá vyrážka nebo pokožka praská či mokvá, objednejte se k dermatologovi. Příčinou nemusí být jen sprchování. U ekzému se řiďte individuálním léčebným plánem.
Doporučujeme k tématu
Přípravky, kterými se dá to výše popsané řešit. Jsou z nabídky vydavatele magazínu, proto je vždy najdete označené.
Zdroje
- 1.American Academy of Dermatology: Dermatologists’ top tips for relieving dry skin – šetrné mytí, teplota vody a promazávání.
- 2.Canadian Dermatology Association: Dry Skin – kožní bariéra, mycí přípravky a příčiny suchosti.
- 3.DermNet: Emollients and moisturisers – působení hydratačních přípravků, zadržování vody a podpora kožní bariéry.
